A jaký byl náš příběh seznámení?  Pokud čekáte romantiku jak z filmu, asi vás zklameme. Co si oba pamatujeme, potkali jsme se poprvé v nemocnici, kdy Míša přišel za svoji maminkou, a já jsem zrovna byla na směně. Bylo to během covidu, takže přes roušky jsme na sebe zas tak moc nekoukali. Poté jsme se v průběhu asi 3 let vídali na různých oslavách narozenin, ale nikdy jsme spolu nemluvili dýl jak pár minut. V červnu 2024 se ale vše změnilo. Já jsem šla na oslavu narozenin své kolegyně, kde shodou okolností byli i Míšovi rodiče, a jelikož během oslavy proběhla velká bouřka, a popadaly stromy, odvoz taxíkem domů nevyšel. Míšova maminka proto zavolala Míšovi, aby pro nás přijel. Při cestě autem jsme se oba spolu nasmáli, povídali jsme si o všem možném a nakonec jsme se domluvili, že spolu zajdeme někam na výlet. Další den jsme spolu byli po práci na procházce, hodně jsme si povídali a od té doby se z nás stala nerozlučná dvojka. Procestovali jsme to léto hodně hradů a zámků, byli jsme na dovolené v Řecku, v zimě jsme projezdili spousty vánočních trhů, vypili litry punče a oslavili spolu naše první společné Vánoce. Při ohňostroji na silvestra proběhla žádost o ruku, stěhování do Havířova do nového bytu a rekonstrukce. A v říjnu nás čeká náš dosavadní největší životní krok a to je svatba a vykročení na naší společnou cestu životem. Mít životního parťáka je výhra, a my jsme rádi, že spolu můžeme vykročit do nové životní etapy.